Verča se rozhodla udělat krok dál – od grafického designu k hlubšímu pochopení uživatelského prožitku. UX/UI design pro ni nebyl skok do neznáma, ale přirozený vývoj. V kurzu v Praha Coding School hledala prostor, kde by mohla spojit své vizuální cítění s empatií a analytickým přístupem.
Co pro ni bylo při studiu největší výzvou? Jak vnímá spojení designu a empatie? A co by poradila dalším, kteří se chtějí posunout za hranice čistě vizuálního designu? To všechno se dozvíte v její recenzi.
Jsem grafická designérka a ve svém volném čase pletu/háčkuji a ráda čtu knihy non-fiction knihy o sociologii, lidských právech či reportáže novinářů.
Nyní pracuji jako grafická designérka v Alze, prošla jsem si i částečným úvazkem v českém startupu Macromo, kde jsem vypomáhala s tvorbou ilustrací pro UI kit k jejich aplikaci, motion prvky a lottie animace na jejich stránky. Obecně jsem dělala kreativy k sociálním sítím, sales dokumentů i s přesahem do UX/UI (v menší míře).
Moje cesta k UX/UI v podstatě směřovala již od studia grafického designu na střední škole. Již v té době mě začalo bavit HTML/CSS, měla jsem zkušenosti s ilustrací, grafickým designem i 2D animací. Zároveň hodně přemýšlím nad lidmi a snažím se empaticky vciťovat. Hledala jsem obor, kde bych mohla tyhle svoje silné stránky propojit v jedno a UX/UI mi dává největší smysl.
Kurz jsem i volila dle finančních možností i výstupů absolventů a prezentace vaší značky. Působili jste velmi přátelsky a v současné chvíli jsem potřebovala pomocnou přátelskou ruku, jak někde začít. První krok, jak začít byl pro mě velmi těžký, ale jsem ráda, že jsem se odhodlala a zvolila kurz přímo u vás.
Samotný kurz probíhal v příjemném tempu. Dokázali jsme obsáhnout všechny základní oblasti oboru, vyzkoušet si částečně výzkum, tvorbu person, wireframy i prototypování. Určitě bych více ocenila, kdyby existoval prostor a větší pozornost na výzkum. Ale věřím, že už i tak, co jsme dokázali se naučit v průběhu tří měsíců bylo velmi náročné a nedalo by se to stihnout kvalitně. Současné tempo i učební plán mi vyhovoval – jak teoretická část, která byla stručná, ale velmi hodnotná, praktické aktivity, projekty i samostudium ve formě článků a podložených materiálů.
Jako lektorku jsme měli Báru Janouškovou, která dokázala být kritická, dodat kvalitní zpětnou vazbu a zmínit slabé stránky, na kterých člověk mohl nadále pracovat a zdokonalovat se. Jsem velmi vděčná, že jsme mohli mít Báru jako lektorku – předala mi do začátku kvalitní základy, na kterých mohu stavět dál.
Příjemná atmosféra kolektivu, kvalitní učební materiály/podklady a tempo, jak jsme v rámci učebního plánu postupovali.
Pracovala jsem na projektu Analog World (pracovní název ,,gramostránka”), což má být e-shop, kde by mohl uživatel najít příjemné prostředí, kde nakupovat nebo inzerovat analogové nosiče hudby (jako jsou vinylové desky, kazety či CD). Mojí cílovou skupinou byli mladí dospělí, kteří se ve světě hudby vyznají a mají bohatou sbírku desek. Chtěla jsem vytvořit místo, kde by se uživatelé rádi vraceli, měli na něm i prostor se vyjádřit v rámci komunity, kde by mohli radit začínajícím hudebním nadšencům nebo sami pokládat dotazy a dozvídat se novinky z hudebního světa pomocí článků.
Dle výzkumu, který jsem vedla pomocí online dotazníků jsem zjistila, že uživatelé z cílové skupiny mají problém s konkurenčními weby kvůli jejich orientaci a nedostatku informací. Tyhle hodnotné poznatky jsem přetavila do mého prototypu webu/aplikace, kde si uživatel může produkty filtrovat dle unikátních tagů (na základě interpretů/ hudebního žánru /typu nosiče / vydání / verze vydání či vydavatelství).
Díky tomuto systému jsem se snažila o lepší orientaci, řazení i informativnost v rámci všech produktů, aby si každý uživatel mohl porovnat, jestli mu dané vydání sedí a jestli stav desky odpovídá i jeho funkčnosti. V budoucnu bych chtěla projekt dodělat více a obohatit je i o další funkce – předplatné svých oblíbených interpretů – a díky tomu obdržet mnoho výhod jako jsou předprodeje, koupě merche nebo jen zákulisní informace o jejich tvorbě. Nebo i přidání chatbota, který by byl k dispozici 24/7, pokud by člověk měl technický dotaz nebo problém.
Určitě nepodléhejte svému nastavení mysli a zkuste vyjít ze své komfortní zóny. Tím, že mám background v grafickém designu, tak mám tendenci přemýšlet nad věcmi vizuálně, což mi zpočátku dělalo problémy. Chtěla jsem jít více do hloubky a porozumět UX. Když se člověk bude držet toho, jak pracoval předtím, je docela možné, že uvízne tam, kde vylepšit nepotřebuje. Proto je lepší se otevřít všemu novému a vystoupit z toho prověřeného prostředí.
Veroničin příběh může být inspirací pro každého, kdo cítí, že je čas vystoupit z komfortní zóny a zkusit něco nového. UX/UI není jen o wireframech a barvách, ale hlavně o lidech, myšlení a ochotě učit se. A jak Veronika dokazuje, právě to může být ta nejzajímavější výzva. Máš chuť tuto výzvu také podstoupit? Mrkni na kurz UX/UI design, rádi tě naučíme vše, co pro tento obor potřebuješ.
