Marina Malysh učí v Praha Coding School kurzy UX/UI designu. Jak se dostala k této profesi, co ji na ní fascinuje a jaké výzvy v ní vidí? Co jí dává role mentorky a proč věří, že úspěch v designu je dosažitelný pro každého? V našem rozhovoru se dozvíš nejen o její cestě, ale i o jejím přístupu k výuce, práci pro přední české značky a radách, které mají sílu nakopnout každého na začátku kariéry.
Jmenuji se Marina Malysh a jsem lektorkou kurzu UX/UI Designu. V životě se řídím pravidlem, že pro člověka, který chce a koná, není nic nemožné. Talent podle mě nehraje žádnou roli – jen tvrdá práce a čas vás mohou dovést k výsledkům. A když jste plně ponořeni do práce, nezbývá vám prostor na strach, a pak vás už nic nezastaví. Díky tomuto přístupu jsem se už na střední škole dostala mezi deset nejlepších studentů v Rusku, po jejím dokončení jsem se během jednoho roku naučila česky a přestěhovala se sem studovat režii hraného filmu. Věřím, že právě díky této životní filozofii mě čeká zajímavá budoucnost ve filmu. Tohle ráda říkám i svým studentům – už teď v sobě mají všechno, co potřebují k úspěchu. Neexistuje člověk, kterému by byla uzavřena cesta k designu, protože tvrdá práce otevírá všechny dveře. A co se týče obyčejných lidských radostí, ve volném čase ráda chodím do přírody, setkávám se s přáteli a cestuji.
Momentálně pracuji ve firmě Pixelmate na pozici UX/UI designérky a vedu celou řadu různorodých projektů. Nejčastěji se věnuji návrhu mobilních a desktopových aplikací, o něco méně často pak tvorbě webových stránek. Mezi mými největšími klienty je například Škoda, Sazka, První Česká Energie, Losl, Topseeker a další. Do kanceláře jezdit nemusím, takže většinu času pracuji pohodlně z domova nebo na cestách v zahraničí.
S designem jsem začala v roce 2019, kdy jsem dokončila svůj první kurz web designu, abych si mohla občas přivydělat na menších projektech. Jenže mě to úplně pohltilo, a tak jsem se rozhodla absolvovat rozsáhlejší kurz, který pokrýval všechny oblasti designu – od ilustrace až po motion design. Nakonec si ale moje srdce nejvíc získal právě web. Rozhodla jsem se tedy jít víc do hloubky a začala se věnovat UX/UI designu – nejprve webům a později i aplikacím. Tak se z občasné brigády postupně stala moje hlavní profese a nakonec i lektorská činnost. Vždy mě inspiruje sledovat začátky mých studentů – jak se učí, dělají chyby a rostou. Připomíná mi to mě samotnou v tom roce 2019. A tehdy si říkám: Wow, kolik práce už mám za sebou, abych se dostala až sem – a kolik mě toho ještě čeká a kam mě to asi zavede?
Nevím, jestli existuje něco konkrétního, co mám na UX/UI ráda. Přitahuje mě víc než běžná grafika hlavně kvůli práci s velkým množstvím informací, které chceš předat uživateli co nejpříjemnějším a nejpohodlnějším způsobem. Není to jen plakát nebo logo, ale komplexní struktura, která prodává určitý produkt nebo službu a řídí se spoustou pravidel a skrytých úskalí. Nestačí, aby to bylo jen hezké – musí to především fungovat. U aplikací navíc na krásu ani nemyslíš: minimum ozdob, maximum pohodlí. Je to jako designový systém od Apple – vrchol UX/UI umění.
Na kurzu vždy kladu velký důraz na inspiraci a hledání referencí. V designu je totiž důležité neustále držet prst na tepu doby a vnímat nové trendy. Sledujeme proto práce špičkových designérů na Behance nebo si prohlížíme vítězné weby na Awwwards. Je důležité porovnávat se s těmi nejlepšími, zjišťovat, proč jsou právě oni tak dobří, čím se jejich práce liší od těch našich – a jak se díky nim můžeme posunout dál ve svých dovednostech.
Design se v podstatě nedá naučit jen teoreticky – neexistuje kurz, který by vám řekl přesně, jak správně a dobře navrhovat. Ale existují kurzy, které vám dají všechny potřebné nástroje a zpětnou vazbu. Samotný design se však učíte až v praxi – nejprve tak, že 1:1 kopírujete kvalitní návrhy a analyzujete, proč fungují. Pak začínáte sledovat špičkové projekty ze světa, a tím si budujete vlastní bázi různých řešení a kompozic, na které pak můžete stavět svůj originální styl. To všechno chce čas – hodně času – a trpělivost. Ale právě tahle cesta vás dříve nebo později k úspěchu dovede. A když přijde kreativní blok, vyhoření nebo úplná ztráta nápadů, o to víc se ponořte do silných projektů ostatních. Inspirujte se tím, kam až se můžete posunout a co všechno můžete jednou tvořit.
Vždy mě přitahovalo učení – dokonce přemýšlím o tom, že si jednou otevřu vlastní filmovou školu, kde bych mohla předávat studentům své zkušenosti a znalosti. A v designu to cítím podobně. Když dosáhneš určité úrovně, to nejlepší, co můžeš udělat, je začít učit. Tím se necháváš inspirovat zápalem studentů, jejich začátky (a jak jsem už říkala, můžeš se i sám ohlédnout za svou vlastní cestou). Získáváš zpětnou vazbu, která tě skutečně zahřeje u srdce a vyváží všechnu tu námahu, nedospané hodiny a vyhoření. Vidíš, jak se lidé pod tvým vedením posouvají od úplných začátků až na úžasnou úroveň. A to nejdůležitější – společně s nimi se učíš i ty sám. Rosteš ve své specializaci, každý nový kurz je silnější a úspěšnější než ten předchozí – a právě to tě nabíjí energií.
Na kurzu začínáme analytickou částí – rozebíráme a vyplňujeme různé dokumenty a tabulky. Ale ve druhé polovině přichází samotný design a začíná to nejzajímavější. Přednášky se mění v design critiques sessions, ze kterých si studenti odnášejí ty nejcennější poznatky – od drobných detailů, jako jsou velikosti textů a rozestupů, až po nové funkce ve Figmě, které třeba ani nebyly součástí programu kurzu, ale nějak jsme se k nim společně dostali. Právě praxe se zpětnou vazbou přináší v učení ten nejsilnější a nejkvalitnější výsledek. Obzvlášť mám radost, když mi studenti i po skončení kurzu posílají své nové práce – jen tak, aby se pochlubili pokrokem a samozřejmě získali další zpětnou vazbu.
Kromě hlavních praktických dovedností by měl mít designér i silnou empatii – aby dokázal porozumět potřebám jak klienta, tak i samotných uživatelů. Jen tak může vytvořit produkt, který zároveň odpovídá zadání a očekáváním zadavatele a je přitom pohodlný a srozumitelný pro koncové uživatele. Často ale nastává problém, když má klient určité představy, které nefungují, nebo dokonce výsledný design zhoršují. V takovém případě musí designér umět srozumitelně a profesionálně vysvětlit, proč dané řešení není vhodné. A právě díky empatii pak může zároveň pochopit, jaký záměr za tím klientovým návrhem stojí – a nabídnout takové řešení, které skutečně funguje a zároveň naplňuje klientovu potřebu.
Začít kariéru v designu je ideální právě na kurzu. Nejlepší je, když vaše první kroky sleduje zkušený mentor, který vám pomůže, poradí a dá vám vše potřebné k úspěšnému startu. Jakmile získáte základní nástroje a porozumění, můžete se dál rozvíjet sami – podle naučeného postupu a sledováním špičkových designérů, jak jsem už zmiňovala výše. Hlavní je dělat toho co nejvíc. Můžete znát teorii a pravidla designu sebelíp, ale rozhoduje praxe. Klienti a firmy chtějí vidět vaše portfolio – pracujte na něm. Dělejte redesigny webů, tvořte stránky pro kamarády nebo známé, sdílejte své projekty na Behance a budujte si kolem sebe designérskou komunitu, která vás bude podporovat a inspirovat.
Zní ti práce UX designéra zajímavě a chtěl/a bys si ji vyzkoušet na vlastní kůži? Přidej se k nám na živou lekci – Marina nebo někdo další z našich UX lektorů se na tebe už těší!
